Počet lidí, přecházejících na rostlinnou stravu, se zvětšuje jak ve Velké Británii, tak po celém světě. Odhaduje se, že v roce 2020 to bylo asi 78 milionů lidí (z toho zhruba 600 000 ve Velké Británii).
S tím, jak se rozšiřuje veganství, se o něm šíří také různé informace. Bohužel mezi ně patří i nespočet mýtů, i když mnohé z nich byly už v minulosti několikrát vyvráceny. Často se týkají toho, jak moc je veganství zdravé či ne – od nedostatku bílkovin až po rozbor jednotlivých jídel.
V tomto článku se podíváme na 8 nejčastějších mýtů. Objasníme, jak to opravdu je a snad tím i někomu pomůžeme, aby rostlinnou stravu lépe pochopil a možná i zkusil.
Které mýty to budou?
- Rostlinná strava je moc drahá
- Když budete jíst rostlinně, tak zhubnete
- Vegani mají nedostatek bílkovin
- Vegani mají nedostatek vápníku
- Vegani mají nedostatek vitamínů a živin
- Rostlinná strava je omezující
- Na rostlinné stravě budete mít vždy hlad a budete unavení
- Těhotné ženy nemohou být veganky
Mýtus č. 1: Rostlinná strava je drahá
Jeden z největších mýtů je, že veganství si nemůže dovolit každý. Pravda je taková, že rostlinná strava (stejně jako všechny ostatní druhy stravy) je drahá jen tehdy, pokud si kupujete hodně zpracovaných potravin, předvařená jídla a potraviny od firem přímo specializovaných na veganské produkty (náhražky, polotovary…).
Jinak je ale na trhu spousta potravin a ingrediencí, které jsou levné a dostupné (nejen ve Velké Británii), zejména pokud je jídelníček sestaven z levnějších základních potravin, jako je například ovoce, zelenina, ořechy, obiloviny a luštěniny.
S trochou plánování může být rostlinná strava opravdu dostupná a dokonce i levnější než běžná strava.
Stále to ale pro někoho nemusí být snadné. Například pro domácnosti s nízkým příjmem a pro ty, kteří nemají příliš času na vaření. Proto jim často zbývají jen minutková jídla, která jsou ve finále nejdražší.
Je také důležité si uvědomit, že jelikož že největší poptávka po živočišných produktech, tak je na ně i nejvíce dotací. Proto také někdy můžeme vidět, že mražený burger je levnější než čerstvé ovoce. Jak uvádí Surge Activism odkazující na DEFRA (Department for Environment, Food and Rural Affairs): „Asi 90% ročního zisku farmářů, kteří chovají dobytek, pochází ze zemědělských dotací s tím, že někteří farmáři vydělávají pouze 12 000 liber ročně, i když dostanou 44 000 liber dotace. Zatímco když to porovnáme, podíl dotací na ročním zisku farmářů pěstujících ovoce je pouhých 10 %.“
S tím, jak stále více lidí přechází na rostlinnou stravu a zvyšují tím poptávku po veganských produktech, se budou ceny postupně snižovat a celý proces bude jednodušší. Ale než se tak stane, tak je tu stále spousta možností, jak žít vegansky aby Vás to nestálo měsíční plat.
Mýtus č. 2: Když budu jíst rostlinně, tak zhubnu
Veganská strava rozhodně může podpořit hubnutí a celkově zdravější životní styl. Je celkem časté, že jak si tělo zvyká na nový typ stravy, můžete trochu zhubnout. Ale neznamená to, že veganství se automaticky rovná hubnutí.
Jako všechny druhy stravy, podporuje veganství hubnutí a zdraví jen pokud je strava vyvážená a dobře plánovaná.
Rostlinná strava sama o sobě může vést ke zdravějšímu stravování a může pomoci zhubnout, jelikož se může zvýšit příjem zdravých a nízkokalorických jídel. Zároveň je ale také možné jíst nezdravou a tučnou rostlinnou stravu, která se skládá převážně ze sacharidů, zpracovaných výrobků a různých dobrot, které jsou čím dál dostupnější.
Je jedno jestli se člověk stravuje běžně, nebo rostlinně, ale pokud chce mít pod kontrolou svou váhu, musí si svůj jídelníček plánovat.
Mýtus č. 3: Vegani nemají dostatek bílkovin
Mýtus, že není možné z rostlinné stravy získat dostatek bílkovin je rozhodně nejčastější, ale zároveň také nejvíce mylný.
Existuje nespočet rostlinných zdrojů bílkovin. Hodně z nich je dokonce zdravějších než živočišné zdroje, a mají více bílkovin v přepočtu na kalorie než maso. Například čočka, fazole, hrášek, oříšky, houby, sójové produkty (například tofu), brokolice, quinoa, těstoviny, a podobné potraviny.
Dostatek bílkovin můžete získat z rostlinné stravy i pokud cvičíte, nebo nabíráte svalovou hmotu. V známém dokumentu The Game Changers se dozvíte spoustu benefitů rostlinné stravy pro sportovce, a také něco málo o jedněch z nejlepších veganských sportovců.
Je také dobré si uvědomit, že většina zdrojů bílkovin, zejména těch získávaných ze zvířat jako krávy nebo kuřata, jsou vlastně z rostlin. Jednoduše rostliny, které zvířata sní, se přemění na bílkoviny. To znamená, že zvířata jsou v podstatě jen prostředníci pro ty, co přijímají bílkoviny z jejich svaloviny.
Mýtus č. 4 : Vegani mají nedostatek vápníku
Tento mýtus je také velmi rozšířený také díky tomu, že je často spojovaný s předchozím mýtem. Pramení z mylné představy, že mléčné produkty jsou tím nejlepším nebo jediným zdrojem vápníku.
Stejně jako bílkoviny, také vápník je snadno dostupný v řadě rostlinných potravin. A ve skutečnosti jsou pro tělo některé lépe stravitelné než mléko.
Mezi rostlinné zdroje vápníku patří například zelí, brokolice, kapusta a další listová zelenina, tofu, rostlinná mléka obohacená o vápník, mandle, chia a sezamová semínka, fazole, luštěniny a chléb (hladká a celozrnná mouka je ve Velké Británii ze zákona obohacená o vápník).
Zařadit různé zdroje vápníku je samozřejmě dobré i pokud se nestravujete čistě rostlinně. Podle britské organizace BUPA (British United Provident Association) jeden z deseti lidí ve Velké Británii trpí intolerancí na laktózu, což znamená, že mléčné produkty jsou pro ně těžko stravitelné. Plnotučné mléko navíc obsahuje velké množství tuku, což z něj dělá nejzdravější zdroj vápníku oproti těm rostlinným.
Mýtus č. 5: Vegani mají nedostatek vitaminů a živin
Hodně lidí si stále myslí, že veganská strava neobsahuje veškeré potřebné živiny a vitaminy. Jak jsme si ale ukázali na dvou předchozích mýtech, veganská strava obsahuje vše, co tělo potřebuje (kromě vitaminu B12, o kterém si krátce něco řekneme za chvíli).
Zde je pár nejčastěji diskutovaných živin a vitaminů:
Železo
Podle organizace The Vegan Society je nedostatek železa tím nejčastějším deficitem na světě, ať už člověk konzumuje živočišné produkty, či nikoliv. Záleží totiž na mnoha faktorech, jako například zda člověk menstruuje, či na kombinacích s potravinami ovlivňující vstřebávání železa.
Dobrá zpráva je, že železo je snadno dostupné z mnoha rostlinných zdrojů, jako je čočka, cizrna, fazole, tofu, kešu, kapusta, quinoa, dýňová semínka, sušené meruňky, fíky nebo rozinky.
Vitamin B12
Tento vitamin je v souvislosti s veganstvím velmi často diskutovaný, jelikož kromě suplementů jsou jeho hlavním zdrojem živočišné produkty. Nicméně i vegani ho mohou mít dostatek, ačkoli jedinými spolehlivými zdroji jsou suplementy a obohacené potraviny.
Nutno ale podotknout, že panuje také mylná představa o tom, jak získávají vitamin B12 běžně se stravující lidí.
Vitamin B12 totiž vyrábí mikroorganismy. Většinou ho ale nenajdeme přímo v rostlinách. Zvířata ho mohou získat na pastvě, jelikož kobalt, ze kterého si mohou B12 přirozeně vyrobit, se nachází v půdě. Jenže díky tomu, že dnes jsou zvířata chována převážně v halách, musejí dostávat suplementy kobaltu nebo přímo vitaminu B12. Co se týče příjmu vitaminu B12, pro člověka jsou tedy „pouhými” prostředníky.
Pro vegany je tu řada možností, jak dosáhnout požadovaného množství vitaminu B12, z nichž nejjednodušší je suplementace. Mnoho veganských potravin je také obohacených o tento vitamin, jako například lahůdkové droždí, pomazánky, cereálie nebo rostlinné mléka.
Jód
Podobně jako vitamin B12, tak i jód zvířata získávají z půdy když se pasou a nachází se také v mořském světě. Zvířata chovaná v halách však opět dostávají suplementy, jelikož nemají k pastvě přístup.
Přestože některé rostliny obsahují určité množství jódu, nejsou považovány za spolehlivý zdroj. Ovšem co je považováno za velmi spolehlivý zdroj, jsou mořské řasy, i když někdy mohou jódu obsahovat až moc, tudíž není třeba to s jejich konzumací příliš přehánět. Pro vegany jsou ale stále nejspolehlivější suplementy*.
*Případně sůl, která je o jód obohacená a suplementy v tomto případě nejsou potřeba. Pozn. překl.
Omega-3 a Omega-6 mastné kyseliny
Tyto kyseliny jsou klíčové pro správné fungování mozku, ale nejčastějším mýtem o nich je, že jsou obsaženy pouze v rybách. Ve skutečnosti ale existuje mnoho rostlinných zdrojů, jako například různá semínka (dýňová, slunečnicová, lněná, chia), vlašské ořechy nebo mořské řasy.
Vzhledem k tom, jak se tyto mastné kyseliny v našem těle vstřebávají, je nutné, aby jich vegani přijímali dostatek. Zkrátka je nutné střídat jejich zdroje.
Způsob vstřebávání je opět u každého individuální a existují výjimečné případy, kde mohou nastat určité komplikace. V těchto případech jsou vhodné suplementy s mořskou řasou, které jsou vhodné i pro vegany, kteří nemají příliš času na plánování jídelníčku.
Právě řasy jsou také hlavním zdrojem těchto kyselin pro ryby, ovšem na rybích farmách musejí ryby dostávat suplementy.
Mýtus č. 6: Veganská strava je omezující
Jak jsme již mohli vidět v tomto článku, existuje spousta potravin a jídel, které vegani mohou jíst, a které jsou často základem všech druhů stravy. Pro vegany je největší výzvou to, že poptávka po živočišných produktech je mnohem větší než po těch veganských, zejména pokud jde o různé polotovary nebo jídla v restauraci.
Nicméně díky tomu, že je stále více veganů, roste i množství rostlinných možností a existuje nespočet veganských receptů.
K dispozici je náhrada téměř každého živočišného produktu, od masa přes mléko až po čokoládu. Dnes už mají supermarkety ve Velké Británii oddělení s rostlinnými produkty, většina restaurací nabízí jedno až dvě veganské jídla a každým rokem se situace zlepšuje.
Mýtus č. 7: Vegani jsou stále unavení a mají hlad
Tato mylná představa je často živena mýtem, že vegani mají nedostatek živin, a že je rostlinná strava omezující. Jak už jsme si řekli dříve, stejně jako všechny druhy stravy, tak i veganská strava, pokud není dobře naplánovaná, může být nezdravá a můžete mít neustále hlad a málo energie.
Spoustu začínajících veganů má hlad a cítí se unaveně, zatímco jiní jsou plní energie. Vše záleží na tom, jak rychle si tělo na novou stravu zvykne a zda je jídelníček vyvážený.
Mýtus č. 8: Veganství není možné během těhotenství a kojení
O budoucí veganské rodiče a jejich děti je často starost, i když je to opět mýtus. Těhotenství je pro tělo výzva, ať už se během těhotenství člověk stravuje jakkoli.
Organizace NHS (National Health Service) uvádí: „Pestrá a vyvážená vegetariánská nebo veganská strava může v těhotenství poskytnout dostatek živin jak pro matku, tak pro dítě.”
Zdůrazňují dostatečný příjem železa a vitaminu B12, které je možné získat i z rostlinné stravy. NHS také poskytuje podrobného průvodce na těhotenství.
Z podobného soudku je i mýtus, že dítě nemůže být vychováváno na rostlinné stravě. Rodiče pouze musí dávat pozor, aby dítě mělo vše potřebné pro vývoj, ale jinak NHS uvádí že: „Pokud dítě dostane veškeré potřebné živiny, může být vychováváno na vegetariánské i veganské stravě.”
Pokud někdy budete uvažovat o veganství v těhotenství, můžete najít více informací na webových stránkách organizace NHS, nebo si domluvit konzultaci se svým obvodním, či jiným lékařem*kou.
Je mnoho mýtů o veganství. Některé jsme ukázali v tomto článku, ale je mnoho dalších, které mohou člověka znejistit, pokud o veganství přemýšlí. Každý by si měl proto o tomto tématu zjistit co nejvíce, aby podobné mýty mohl případně identifikovat.
Přeložila: Květa Gonzorová
Korektura: Kristýna Dobšínská
Článek pochází z webu https://www.highspeedtraining.co.uk a napsala ho Liz Burton.
Co na veganství říká Harvard Health Blog? Podívejte se na tento článek!
