Na celém světě je zabito více kuřat než všech suchozemských zvířat dohromady, ale kdyby lidé znali pravou povahu těchto pozoruhodných zvířat, pravděpodobně by si konzumaci jejich masa či vajec pořádně rozmysleli. Zde je pár zajímavých faktů o kuřatech:
Kuřata umí rozeznat více než 100 tváří jedinců jejich druhu, jejich paměť tak můžeme přirovnat té sloní.
Komunikují spolu více než dvaceti čtyřmi hlasy, přičemž každý z nich má jasný význam, včetně varování svých přátel před různými typy predátorů nebo informování svých matek, jestli jsou v pořádku.
Mají stejné barevné vidění jako my, lidé.
Kuřata cítí bolest a úzkost jako ostatní živí jedinci. Představte si to utrpení, které musí snášet při mrzačení jako je krácení konce jejich citlivého zobáčku pomocí infračerveného laseru bez jakékoliv úlevy od bolesti.
Slepice chrání svá mláďata před predátory. Příště, až Vás někdo nazve „slepicí“, už víte, co jim říct!
Kuřata si zbožňují hrát a když mají tu možnost, ráda běhají, skáčou nebo se sluní – místo toho miliardy z nich stráví celý svůj život ve stísněných přístřešcích s dnem menším než velikost papíru A4.
Kuřata sní stejně jako my. Během spánku zažívají fázi REM (rychlý pohyb očí), což značí, že jejich mysl putuje mnohem dál až za zdi velkochovu, kde jsou vězněna.
Divoké slepice snesou během období rozmnožování zhruba 10 až 15 vajec. Slepice ve velkochovech jsou však vaječným průmyslem nuceny produkovat vejce každý den, a tak často trpí bolestivými poruchami reprodukčního systému, čímž se během pár let úplně vyčerpají.
Trávu srkají přesně jako špagety. Ano, čtete správně!
Kuřata dobře vědí, kdo je tady šéf. Stejně jako my si budují sociální struktury, známé jako „klovací pořádky“ a všechna kuřata znají své místo na žebříku. Pouze tehdy, když jsou zavřena v hale ve velkochovu s deseti tisíci dalších ptáků, u nich začne sociální hierarchie kolabovat a jejich stres pak vede ke vzájemnému vytrhávání peří a kanibalismu.
Slepice pochází z tropických deštných pralesů, kde se také před miliony lety vyvinuly, přičemž umělé pastviny ponechávají slepice na rozdíl od pralesů odhalené a zranitelné.
Studie ukazují, že ve volné přírodě slepice přežijí 90 % útoků predátorem.
Kuřata jsou nejbližší žijící příbuzní dinosaura T. rexe, ačkoliv jistě nejsou tak děsivá!
Kohouti se pokouší slepice okouzlit provedením namlouvacího tance, při kterém pohybují hlavou nahoru a dolů. Předpokládá se, že slepice jsou zvláště přitahovány kohouty s velkým hřebínkem!
Kuřata také disponují určitým typem porozumění – ví, že i když je objekt schovaný, stále existuje. Ani malé děti tuto schopnost nemají.
Slepice také promlouvají ke svým nenarozeným dětem, které cvrlikají zpátky přes své skořápky. Ve velkochovech však kuřátka nikdy nepoznají své rodiče, protože jsou odebrána okamžitě po snesení.
Mohou se orientovat pomocí slunce, které jim pomáhá najít potravu a vodu, a dokonce díky němu znají čas. Mnoho kuřat chovaných pro maso či vejce však z hal bez oken slunce nikdy neuvidí.
Kuřata zbožňují popelení (válení v popelu, jemném písku nebo prachu) a bývají velmi frustrovaná, když se ve velkochovech nemohou pořádně očistit. Tato koupel jim pomáhá vypořádat se s parazity a zároveň udržovat tepelnou izolaci peří.
Divoká kuřata se v jejich přirozeném prostředí dožívají od pěti do jedenácti let. Kuřata z velkochovů jsou však zabita po pouhých 41 dnech života, u kuřat z volného chovu se tato hranice posouvá k 56 dnům. Kohoutci, kteří jsou druhotným produktem tohoto průmyslu, jsou však zabíjeni ihned po narození.
A konečně, kuřata jsou prostě ROZKOŠNÁ!
Přeložila: Adéla Čapková
Převzato z: www.peta.org.uk
Dále ze světa zvířat:
Jak to vypadá, když máte na starosti azyl, kde kromě běžných domácích mazlíčků žijí i tzv. “hospodářská zvířata”? Podívejte se na toto video, kde debatuje několik zástupkyň čtyř českých azylů, které se dohromady starají možná i o tisíce zvířat! To stojí za zhlednutí, co?
