Do roku 2030 musíme snížit emise metanu, z nichž většinu vyprodukuje živočišný průmysl, o 33 procent, varuje nejnovější zpráva IPCC (Mezivládní panel pro změnu klimatu).
Aby měl svět ještě vůbec nějakou šanci zvrátit klimatickou krizi, musí dojít ke snížení emisí metanu o 33 procent do roku 2030, varuje poslední zpráva IPCC. Metan je silný skleníkový plyn, který je osmdesátkrát silnější než oxid uhličitý. Jeho snížení má zásadní význam, abychom dokázali zabránit klimatické katastrofě. Většina emisí metanu pochází z živočišné výroby, následuje ji likvidace potravinového odpadu a těžba fosilních paliv.
Podle zprávy IPPC měl světový průměr emisí skleníkových plynů od roku 2010 do roku 2019 dosáhnout nejvyšších hodnot v historii lidstva. Mezivládní panel také posuzoval možné scénáře vývoje a došel k závěru, že emise skleníkových plynů musí dosáhnout vrcholu před rokem 2025 a poté se musí do roku 2030 snížit minimálně o 43 procent, aby se takovým změnám klimatu zabránilo. Tým odborníků zjistil, že se globální teplota stabilizuje, pouze když emise oxidu uhličitého dosáhnou nulové hodnoty.
Z hlediska globálního oteplování to v případě 1,5 °C znamená dosažení nulových čistých emisí oxidu uhličitého v celosvětovém měřítku počátkem roku 2050; v případě 2 °C je to počátkem roku 2070.
„Jsme na křižovatce. Rozhodnutí, která nyní uděláme, mohou zajistit budoucnost, ve které je možné žít. Máme znalosti a nástroje potřebné k omezení oteplování,“ uvedl ve zprávě předseda IPCC Hoesung Lee. „Povzbuzuje mě, že opatření přijímá tolik zemí.“ Ukazuje se, že různé strategie, regulace a tržní nástroje jsou účinné. Pokud se rozšíří ve větší míře a spravedlivě, mohou výrazně podpořit snižování emisí a podněcovat inovace.“
IPCC uvádí, že v některých oblastech zmírňování změny klimatu, jako jsou náklady na solární a větrnou energii, došlo k výraznému poklesu, což svědčí o zvýšené aktivitě v oblasti klimatu.
Mezivládní panel však také vysvětluje, že zlepšení v odvětvích, jako je zemědělství a lesnictví, má velký potenciál zmírnit změny klimatu. „Pokud chceme snížit globální oteplování na 1,5 ° C, tak je to teď nebo nikdy,“ uvedl ve svém prohlášení spolupředseda pracovní skupiny III PCC Jim Skea. „To však nebude možné, když emise výrazně nesnížíme nyní a ve všech odvětvích.“
Živočišná výroba přiživuje klimatickou krizi
Nová zpráva IPCC je třetím pokračováním Šesté hodnotící zprávy, jejíž druhá část byla vydána v srpnu 2021 a odhalila, že lidská činnost je „jednoznačně“ zodpovědná za klimatickou krizi. Na základě tohoto zjištění byla vydána podobná a zároveň naléhavá doporučení na záchranu planety před dopady změny klimatu. Tato zpráva byla zveřejněna přesně před Konferencí OSN o změně klimatu (COP26) ve Skotsku, kterou světoví lídři využili, aby mohli informovat o globálních strategiích pro zmírnění změny klimatu.
Během této konference se prezident Spojených států Joe Biden ve spolupráci s EU zavázal ke globálnímu metanovému závazku (ke kterému se připojilo 100 zemí) snížit emise metanu o 30 % do roku 2030. Bidenovi se však z větší části nepodařilo projednat, jak se USA zaměří na snížení emisí metanu v živočišné výrobě, a místo toho se zaměřil na ucpávání prasklin na plynovodech.
Jak velkou roli hraje v klimatické krizi živočišná výroba?
Podle komplexní studie Oxfordské univerzity zveřejněné v roce 2018 je masný a mlékárenský průmysl zodpovědný za 60 procent světových emisí skleníkových plynů, a pokud by jednotlivci odstranili živočišné produkty ze svých jídelníčků, snížili by tak svou uhlíkovou stopu o 73 procent. Navzdory této a mnoha dalším podobným studiím, je role živočišné výroby v klimatické krizi často bagatelizována, což bylo možné vidět i v jídelních lístcích na konferenci COP26. I když byla vedle každého jídla uvedena uhlíková stopa, hostům bylo i tak podáváno jídlo, které škodí klimatu, jako je například hovězí a slanina.
Rostlinná strava v boji proti změně klimatu
Alternativy rostlinných a kultivovaných živočišných produktů využívají mnohem méně zdrojů a produkují výrazně méně skleníkových plynů. Nová zpráva IPCC naznačuje, že strategie podporující větší přijetí rostlinných potravin a nových technologií, by mohly výrazně prospět globálním klimatickým cílům.
„Případný přechod na stravu s vyšším podílem rostlinných bílkovin, mírným příjmem potravin živočišného původu a sníženým příjmem nasycených tuků by mohl podstatně snížit emise skleníkových plynů,“ uvádí zpráva. Díky tomu by nedocházelo k tak velkému zabrané půdy a úbytku živin v okolním prostředí, mimo jiné by to mělo i zdravotní přínosy, včetně snížení úmrtnosti na nepřenosné nemoci které souvisí se stravou.
Kromě přechodu na rostlinnou stravu doporučuje zpráva IPCC širokou škálu řešení na zmírnění klimatické krize. „Změna klimatu je výsledkem více než století neudržitelného využívání energie a půdy, životního stylu a systému výroby a spotřeby,“ uvedl profesor Skea. „Tato zpráva ukazuje, jak nás přijetí opatření v současnosti mohou posunout směrem ke spravedlivějšímu a udržitelnějšímu světu.“
IPCC má letos dokončit svou Šestou hodnotící zprávu.
Originální článek pochází z www.vegnews.com.
Překlad: Jana Minářová
Korektura: Jana Strnadlová
